INKOVÉ

Přechod Inků od jednoho z mnoha malých kmenů k dobyvatelům a vládcům světové říše trval pouhých třicet let. Inkové si se stále rostoucí rychlostí podrobovali jednu oblast andského areálu za druhou. Počátek válečných úspěchů, průlom ke světovládě, spatřuje většina historiků v polovině 15. století a to v roce 1438. V tomto roce se Chancové, severně od Cuzca usídlená kmenová konfederace, rozhodli podrobit si Inky. To se však nepovedlo a Yupanquihovi se podařilo Chancy od Cuzca vytlačit a na konec je porazit. Viracochu cítil ohrožení své pozice Inky a i pozice svého oblíbeného syna Urca. Urco se pokusil o atentát na Yupanquiho a padl. Inka Yupanqui pak přinutil před shromážděním, aby mu postoupil hodnost Inky a sám se prohlásil Inkou pod jménem Pachacutec-Proměnitel světa. Pod Pachacuteovým vedením začalo nové vítězné tažení. Nejprve byly podmaněny malé a drobné státní útvary kolem údolí Cuzca. Potom vpochodovala incká vojska do jižní oblasti altiplana v regionu jezera Titicaca, kde se spojila s Chucuitem proti jejich soupeři, národnímu státu Hatun Colla. Poté si Inkové podrobili své staré spojence, za nimiž následovaly drobné státy altiplana. Po úspěšném záboru jižní části altiplana pronikli na sever, jejich vojska vstoupila do severní části altiplana, podrobila si stát Camarca a dosáhla až oblasti dnešního Ecuadoru. Nyní se incká vojska, vedená Pachacuteovým synem Tupacem Yupaquim, cítila dostatečně silá, aby vytáhla proti největšímu odpůrci Inků v andské oblasti, proti státu Chimor. Aby se Inkům ubránili, Chimuánci vybudovali rozsáhlé a mohutné opevnění. Např. opevnění v Paramonze, jehož rozvaliny působí ještě dnes monumentálním dojmem. Inkové však nepřitáhli od jihu, ale od severu, kde byla opevnění mnohem slabší. Pronikli do oblasti Chimů a využili velice rafinovaným způsobem jeho ekologických slabin. Obsadili vodní zdroje a pohrozili, že uzavřou kanály. Poté se velký Chimú podrobil Inkovi. Po dobytí říše Chimor, po němž velice rychle následovalo podmanění ostatních pobřežních oblastí, měli Inkové téměř všechny regiony vysoké kultury, s výjimkou severní části, pod svou mocenskou kontrolou. Zatímco se při pronikání na sever podařilo Tupacu Yupanquimu a jeho nástupci Huaynu Capacovi podrobit si další oblasti Ecuadoru a dosáhnout až do oblasti dnešního hlavního města země Quita, narazila expanze Inků v jiných směrech na oblasti mnohem chudší. Na jihu pronikli až do oblasti dnešní Argentiny a Chile, museli přitom projít nehostinnými pouštěmi a nakonec se zastavili v pralesní oblasti Araukánců. Na východě zůstaly všechny pokusy o proniknutí do pralesní oblasti Amazonie, začínající nepříliš daleko od Cuzca, bez úspěchu. Prales a nomádní způsob života tamních kmenů se ukázaly být nepřekonatelnou překážkou. Inkové se dokonce pokusili proniknout přes oceán. Dobil několik ostrovů v Tichomoří. Jejich impérium bylo možná co do počtu obyvatel menší než říše Aztéků v Mezoamerice, dosáhlo však takového stupně integrace, že zastínilo všechno, co do příchodu Evropanů na americkém kontinentu existovalo.